|
| |
|
|
Palimpsest a intertextualita v antropologicko-etnologické analýze městského prostoru
Ondrák, Vít ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Tato práce nesoucí název Palimpsest a intertextualita v antropologicko-etnologické analýze městského prostoru se věnuje zkoumání městského prostoru z hlediska metaforického pojetí pojmu text, intertext a palimpsest. Pomocí rozšíření významu pojmu text z původního úzkého pojetí v rámci literární vědy na širší vrstvy skutečnosti se naskýtá možnost aplikovat jej na městský prostor, a ten následně jako městský text číst. Vzhledem k tomu, že urbánní prostředí se skládá z mnoha vrstev, stává se zajímavým řešením pro jeho komplexní uchopení využít pojem palimpsest, případně intertext. První teoretická část si klade za cíl tyto pojmy vysvětlit. Druhá teoretická část se věnuje antropologickým a etnologickým přístupům k městskému prostoru, přičemž zásadní se pro ni stává perspektiva jednotlivce, jenž prochází městem a nechává jej na sebe působit. Obsahem třetí, aplikované části je potom konkrétní prostor Nuselského údolí a jeho bezprostředního okolí, v rámci kterého jednotlivec rozehrává hru mezi prostorem a svým vnímáním. Jednotlivé vrstvy tohoto prostředí jsou zkoumány z perspektivy pojmů a antropologicko-etnologických přístupů, které však neposkytují úplnou a vyčerpávající analýzu daného území. Což však není cílem. Naším cílem je poukázat na možnosti takového zkoumání a zároveň k němu na základě syntézy...
|
|
| |
|
|
Pojem palimpsestu a jeho uplatnění ve zkoumání textu urbánního prostoru
Šilhavý, Petr ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Jarošová, Emília (oponent)
Tato práce s názvem Pojem palimpsestu a jeho uplatnění ve zkoumání textu urbánního prostoru se zaměřuje prostřednictvím metafory textu, potažmo palimpsestu na poskytnutí komplexnějšího pohledu na analýzu městského prostoru. Díky rozvolnění pojmu textu začaly být postupně jeho perspektivou nazírány mnohé vrstvy reality - od studia textu literárního ke kulturním. To otevírá možnost nazírat i město jako další typ textu, resp. v přeneseném významu intertextuality jako tzv. palimpsest. Na tyto pojmy se práce zaměřuje v teoretické části a dále předestírá pojem urbánního prostoru a možnosti jeho zkoumání. Empirická část se pak věnuje aplikaci vypracovaného teoretického základu na konkrétní lokalitu urbánního prostoru pražské Petrské čtvrti. Ukotvení palimpsestu v sémiosféře kultury a kulturních textech historické hloubky však ani tak neposkytuje možnosti kompletní rekonstrukce a upevnění kontinuity výkladu. To se však nezdá na překážku vytčenému komplexnějšímu pohledu palimpsestu, naopak je s to lépe takové diskontinuity reflektovat a vypořádat se s nimi. Pomáhá tak hledat kořeny a identitu měst a jeho obyvatel.
|
|
|
City as a fictional character in the postmodernist novel: Alexandria Quartet and The Moor's Last Sigh
Freimannová, Dominika ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
v českém jazyce Tato bakalářská práce se zabývá tématem vyobrazení města v postmoderním románu, které je následně zkoumáno na dvou vybraných románech: Alexandrijském kvartetu Lawrence Durrella a Maurově posledním vzdechu Salmana Rushdieho. První část je věnována teoretickému rámci, ve kterém se snažím o vymezení pojmu postmoderní literatury, a který nastiňuje základní rysy, které tato literatura vykazuje. Tento rámec se opírá o pojem postmodernismu tak, jak jej chápe Linda Hutcheon a to zejména ve své studii A Poetics of Postmodernism. Zvláštní pozornost je zde věnována těm aspektům postmodernismu, které jsou aplikovatelné na vyobrazování města a na existenci vztahu mezi postmodernismem a modernismem. Druhá část nastiňuje základní koncepce prostoru určené modernismem. Hlavní koncepty, kterými se tato práce zabývá jsou: subjektivita, perspektiva, mýtus a palimpsest. Jak vyplývá ze vztahu mezi modernismem a postmodernismem, tyto koncepty by mělo být možné najít v transformované podobě i v postmoderní fikci v transformovaném stavu. Podle Lindy Hutcheon je hlavním prostředkem této transformace využití parodie, která umožňuje navození konceptů a jejich následné podkopání za účelem zpochybnění jejich platnosti v našich významotvorných procesech. Následující kapitola zkoumá , do jakých forem se dané...
|
|
|
Interpretace místa - přírodně-krajinářského parku Veltrusy
Matolínová, Barbora ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
Diplomová páce se zabývá možnostmi interpretace místa přírodně-krajinářského parku typu okrasného statku v areálu zámku Veltrusy v současném kontextu. K parku přistupujeme jakožto k umělému místu, jehož funkce se v průběhu dějin proměňují. Pojem místo používáme ve smyslu významuplného prostoru, ve kterém se člověk dokáže orientovat a s nímž se může identifikovat. V empirické části se pokoušíme odhalit primární strukturu a charakteristické motivy parku, které jsou důležité pro interpretaci jeho významů v novém historickém kontextu, tak aby zůstala zachována jeho identita i dynamika. Tak jako text má tolik interpretací kolik má čtenářů, i park má tolik interpretací kolik má návštěvníků. Park vstupuje do neustálého dialogu se svými uživateli, avšak v proměnlivém historickém kontextu. Cílem této práce proto není snaha o vytvoření "jediné správné" komplexní interpretace parku, ale předložit východiska pro individuální interpretaci. V závěru práce se zamýšlíme nad možností zprostředkovat strukturu a charakter parku návštěvníkům a učinit je tak vnímavější k identitě zámeckého parku a poskytnout jim možnost individuální interpretace.
|
host ::
RSS.